Kostel Svatého Mikuláše
Kdo kostel založil se s určitostí neví. Pravděpodobně byl kostel založen některým z opatů Bílého řádu premonstratského z kláštera milevského. Podle pověsti stával kostel na jiném místě, kde, to pověst nepraví. Kostel tu stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v desátku vltavském a odváděl od roku 1383 půlroční královský desátek 18 grošů.
|
 |
Radnice
Stojí od nepaměti na stejném místě, časem však změnila svoji podobu. Radniční věž s hodinami jsou charakteristickou dominatou náměstí. V roce 1933 byla věž důkladně opravena a zvýšena.
|
|
Mariánský sloup
Uprostřed máměstí stojí vysoký oblý sloup s pozlacenou sochou Panny Marie, kterou ulily ze železa rožmitálské hutě roku 1862. 27.června téhož roku byla slavnostně vysvěcena a nahradila starou dřevěnou sochu.
|
 |
Kamenný korec
Je to na čtverhranném kamenném podstavci okrouhlá miskovitá míra s malým otvorem na straně, podstavec je mladší než miska a nese letopočet 1822. Tato míra sloužívala k měření obilí na trh přivezeného: zajeli s vozem až k ní, nasypali obilí a po odměření obilí vypustili otvorem. Podobné kamenné korce mívala i jiná města např. Sedlčany a Votice, ale nikde se neuchovaly. Proto může být Krásná Hora tím více hrda na tuto jedinečnou památku z doby roboty. Korec čili strych = 9316 dcl, dělil se na věrtele, věrtel na 4 měřice a měřice na 12 žejdlíků.
|
 |
Památník padlým
Je umístěn mezi kostelem a školou a byl postaven na počest padlým v první světové válce. Představuje vojína s puškou a tornou, jak se dívá zasmušile do dálky. Symbolem jeho myšlenek jsou v pozadí smuteční vrba nad hrobem a Hradčany s počátečními slovy naší národní hymny. U jeho nohou stojí lev, vzor síly a strážce vlasti. Na spodku památníku je nápis: "padlým ve válce světové 1914-1918". Uprostřed je znak republiky ČSL a po stranách nápisy "z naší vlasti - je naše svoboda", dále vpředu v zasklených výklencích je uložena prsť z Terronu, Zborova a Dosso Alto. Po stranách pomníku jsou vyryta jména padlých. Pomník je 4,5 m vysoký.
|
 |
Památník letců
Je umístěn nedaleko památníku padlých a je věnován třem tragicky zahynulým letcům. Dne 5.září 1929 při závěrečném vojenském cvičení 2. a 5. bývalé pěší divize se srazila blíže Předního Chlumu dvě letadla, pozorovací a stíhací. Osudná sražka si vyžádala životy tří letců od 1. pluku T.G.Masaryka ve Kbelích: nadporučíka Antonína Selnara a pilotů četařů Jaroslava Bola a Jaroslava Pekárka. Odhalení památníku se konalo 13.července 1930.
|
 |
Privilegia
Opis privileje krále Jana Lucemburského a vzácné originály výsadních listů Karla IV. z 11. ledna 1351, krále Jiřího z 10. prosince 1456, krále Vladislava z roku 1479, krále Ferdinanda I. z roku 1538, pak privileje císařovny Marie Terezie z 20. října 1744, císaře Josefa II. z roku 1786 a císaře Františka II. z 25. února 1797 jsou uloženy v okresním archivu. Od roku 1789 má město obecní kroniku.
|
|
